English     Deutsch

 

Poslední aktualizace

09.04.2015

 

 

 

 

 

 

O plemeni Ruský toy

Ruský toy dlouhosrstý

   

Ruský toy je plemeno, které je v ČR ještě jen velmi vzácně k vidění.  První jedinci tohoto plemene byli do ČR dovezeni v 90. letech minulého století. Od té doby díky obětavým chovatelům a majitelům jejich počet pomalu vzrůstá. V současnosti se v ČR ročně narodí okolo dvaceti štěňátek Ruského toye (pro představu štěňátek čivav se v ČR rodí cca 1000 ročně). Přesto je jich stále velmi málo a pokud zrovna nejste nadšení návštěvníci psích výstav, je pravděpodobné, že jste ještě žádného Ruského toye nikdy nepotkali. A to je škoda, protože je to opravdu zážitek :o)

 

Ruský toy bylo původně ruské národní plemeno neuznané FCI (mezinárodní kynologická federace sídlící v Belgii), které neslo název Moskevský toy teriér. V průběhu roku 2006 došlo ale ke změně a plemeno bylo FCI předběžně přijato. S jeho přijetím se zároveň změnil i název plemene. Novým názvem je Ruský Toy (v originále Russkiy Toy). Takže plemeno, které jste donedávna vídali na výstavách a všech veřejných akcích pod názvem Moskevský toy teriér, nyní hledejte pod názvem Ruský toy. Dle FCI byl Ruský toy zařazen do 9. skupiny FCI, tedy mezi společenská plemena (vystavovaná na národních a mezinárodních výstavách v neděli).  Po přechodnou dobu zatím nemůže být jedincům tohoto plemene udělován titul CACIB na mezinárodních výstavách, jinak je ale Ruský toy plnohodnotným plemenem s možností účastnit se veškerých národních, mezinárodních i světových výstav.

 

Plemeno Ruský toy má i svou krátkosrstou variantu (tato varianta je vzhledově poměrně podobná plemeni Pražský krysařík), ta se však v ČR zatím nevyskytuje.

 

Chov Ruských toyů zastřešuje v ČR Klub chovatelů málopočetných plemen psů (KCHMPP). I my jsme členy tohoto klubu. Střešní kynologickou organizací, která vede plemenné knihy a vydává průkazy původu, je ČMKU (Českomoravská kynologická unie).

 

Ruský toy je miniaturní pejsek s velkým srdcem. Je citově velmi poután ke svému pánovi a jeho rodině. Rád se mazlí, avšak rozhodně není dotěrný. Chce být stále po boku svého pána nebo spíš lépe řečeno na klíně svého pána. (No, můžete hádat, kde mi teď při psaní tohoto textu leží Tosca.)

 

4-letá Terrynka

Je sice malý, ale jinak je to úplně normální pes se vším všudy. Zvládne výcvik základní poslušnosti, umí hlídat (nečekejte od něj však při jeho velikosti zneškodnění zloděje), na nezvanou návštěvu spolehlivě upozorní.

 

               

Ruský toy je nejradši stále se svým páníkemPišta s páníčkem na gauči

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jeho velikost má však i své výhody. Já tomu říkám praktický pes do kapsy. Můžete ho vzít všude s sebou, a přitom nikde nebude na obtíž. Stačí si jen přibalit na cestu tašku zavěšenou na hrudník – tzv. klokanku, která velice usnadní cestování s toyem, protože máte volné ruce a váš pejsek je zároveň v bezpečí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ruský toy je velmi malý, takže některé překážky respektuje spíše symbolicky a z poslušnosti, než že by pro něj byly skutečnými překážkami. Typickým příkladem jsou např. díry v plotě nebo výš nasazené dveře (viz foto). Ruský toy je též velmi dobrý skokan.

 

Zdravotně je Ruský toy velice odolné a silné plemeno. Jak už název napovídá, bylo plemeno vyšlechtěno v Rusku a ruská zima je myslím dost pověstná. Takže pokud už jste chtěli svému Ruskému toyovi běžet koupit některý z dnes hojně prodávaných módních svetrů, můžu Vás uklidnit, není to potřeba. Jedině, že by jste ho chtěli v nějaké líbivé kombinézce předvádět na Fashion week :o) Ale to raději vyražte koupit svetr sobě, bude se hodit, až budete chodit na pěkné podzimní procházky. Ale teď vážně, pokud nebudete se svým toyem chodit v mrazech na nějaké túry, není jeho oblékání nutné. Naopak, troufám si tvrdit, že toy není žádná „třasořitka“, ba světe div se, dokonce má sníh rád, no posuďte sami, z krátkého videa, jestli je to nějaký rozklepaný chudáček. Ještě, že je Terrynka černá, jinak bych skoro měla strach, že už jí v tom sněhu nenajdu :o)

 

Pokud chcete, aby Váš Ruský toy kamarádil i s většími pejsky, je dobré ho s nimi seznamovat již ve štěněčím věku. Vaše štěně musí pochopit základní principy hierarchie smečky a dobře se socializovat.

 

A pokud se seznámí s různými podněty (všeobecně) již v útlém věku, vyroste z něj vyrovnaný, dobře socializovaný dospělý pes.

 

 

 

 

Ruský toy si rád hraje, aportuje a dovádí s ostatními psími kamarády.

 

 

Ruský toy je veselý pes plný elánu a energie a nudit se s ním rozhodně nebudete. Je s nimi sranda, jsou pro každou špatnost. A jak se bavíme my s našima holkama můžete vidět v aktivitách.

 

Výchova musí být jako u každého pejska především důsledná. Jde o to, abyste Vy vychovávali pejska a ne on Vás. Není nic horšího, než když si malý pejsek omotá paníka okolo prstu – tedy promiňte tlapy a stane se vůdcem „smečky“. Stanovte si hned od začátku soužití pravidla, která se nebudou porušovat. Pokud tedy např. nebudete chtít, aby s Vámi Váš Ruský toy spal v posteli, nikdy mu to nedovolte. Pejsek nikdy nepochopí, proč když byl malé roztomilé štěňátko do postele mohl a teď, když už je velký, tak najednou z ničeho nic nesmí. A připravte se na to, že Ruský toy dovede vykouzlit téměř profesionální smutné pohledy všeho druhu, jen aby Vás obměkčil a dosáhl svého.

A pokud Vás přeci jen Váš toy ke spaní v posteli udolá, musím Vás uklidnit – zvyknete si :o)

 

 

Název plemene může svádět k představě, že (stejně jako v českém překladu) toy je hračka, to ale rozhodně není. Je to živý tvoreček, který potřebuje Vaší péči, lásku a zodpovědnost, a proto pokud se svému budoucímu toyovi nechcete věnovat, raději si žádného nepořizujte. Pes určitě není módní doplněk.

 

 

 

 

Terrynka maskovaná v trávě :o)

 

Péče o Ruského toye

 

Co se týče prostoru, je Ruský toy dosti nenáročné plemeno. Jako domov mu postačí i „pidi“ byt, hlavně když bude moci být se svým pánem. Samozřejmě předpokladem jsou pravidelné procházky.

 

Péče o srst je nenáročná, stačí jednou týdně pročesat. Koupání je nutné jako u jiných plemen – dle potřeby. Pokud tedy není zrovna extrémní nepřízeň počasí stačí párkrát do roka.

 

Nakrmit, vyvenčit, podrbat a pohrát si, tak nějak bych to shrnula.

 

 


Standard Ruského toye

 

Po uznání Ruského toye FCI se změnil i standard plemene.

Nový standard: F.C.I. - Standard č. 352 / 12.6.2006 / GB

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 21.02.2006

 

RUSKÝ TOY

(Russkij Toy)

 

ZEMĚ PŮVODU: Rusko

 

POUŽITÍ: společenský pes.

 

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:  Skupina 9 - společenští a malí psi

                                       Sekce 9 - kontinentální toy španělé a ruští toyové

                                       Bez zkoušky z výkonu.

 

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Začátkem 20. století byl jedním z nejoblíbenějších malých plemen v Rusku anglický toy teriér. Bohužel, v letech 1920-1950 byl chov čistokrevných toy teriérů téměř zastaven a počet psů klesl na kritickou úroveň. V polovině 50. let začali ruští chovatelé psů se znovuoživením plemene. Téměř všichni psi, použití k chovu, neměli rodokmeny, mnoho z nich nebylo ani čistokrevných. Navržený standard pro tyto toy teriéry se výrazně v mnoha aspektech lišil od standardu anglického toy teriéra. Od této chvíle se vývoj plemene v Rusku vydal vlastní cestou.

12. října 1958 se dvěma hladkosrstým jedincům, z nichž jeden měl poněkud delší srst, narodil potomek, který měl zajímavé závěsy na uších a končetinách. Bylo rozhodnuto, že tento rys by se měl udržet. Tento psík byl zkřížen s fenkou, která měla poněkud delší srst. Takto vznikla dlouhosrstá varieta ruského toye. Byla nazvána moskevský dlouhosrstý toy teriér. Ve vývoji této variety hrála důležitou roli chovatelka z Moskvy, Jevgenija Fominična Žarova.

Po dlouhé době vývoje, izolovaně, spolu s pečlivou selekcí, se vyvinulo nové plemeno: ruský toy, se dvěma varietami: dlouhosrstou a hladkosrstou.

 

                   

 

CELKOVÝ VZHLED: malý elegantní pes, živý, dlouhonohý, s jemnou kostrou a jemnějším osvalením. Pohlavní dimorfismus je jen slabě vyznačený.

 

DŮLEŽITÉ POMĚRY: kvadratická stavba. Výška v loktech je jen mírně větší než polovina kohoutkové výšky. Hrudník je dostatečně hluboký.

 

POVAHA / TEMPERAMENT: aktivní, velmi veselý, není ani bázlivý ani agresivní. Povaha psů a fen se výrazně liší.

 

HLAVA: v porovnání s trupem malá.

                                                  

MOZKOVNA:

Lebka: vysoká, ale ne příliš široká (šířka v úrovni jařmových oblouků nepřesahuje hloubku lebky).

Stop: jasně vyznačený.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: malá, černá nebo barvou odpovídající barvě srsti..

Tlama: štíhlá a špičatá, mírně kratší než mozkovna.

Pysky: tenké, suché, těsně přiléhající a tmavé nebo barvou odpovídající barvě srsti.

Čelisti/Zuby: zuby malé a bílé. Nůžkový skus. V každé čelisti je povolena absence dvou řezáků.

Lícní kosti: jen slabě vyznačené.

Oči: poměrně velké, kulaté, tmavé, mírně vystouplé, posazené dostatečně daleko od sebe a hledící přímo vpřed. Oční víčka jsou tmavá nebo barvou odpovídají barvě srsti, těsně přiléhají.

Uši: velké, tenké, vysoko nasazené, vztyčené.

 

KRK: dlouhý, suchý, vysoko nesený, mírně klenutý.

 

TRUP: 

Hřbetní linie: rovnoměrně spadající od kohoutku ke kořeni ocasu.

Kohoutek: lehce vyznačený.

Hřbet: silný a rovný.

Bedra: krátká a lehce klenutá.

Záď: poněkud zaoblená a mírně spáditá.

Hrudník: oválný, dostatečně hluboký, ne příliš široký.

Spodní linie a břicho: vtažené břicho a slabiny vytvářejí hezky klenutou linii od hrudníku ke slabinám.

 

OCAS: kupírovaný (ponechávají se jen dva či tři obratle), vysoko nesený. V zemích, kde je kupírování zákonem zakázáno, je ocas ponechán v přirozené podobě. Nekupírovaný: šavlovitý ocas, neměl by být nesen níže než v úrovni hřbetu.

 

KONČETINY:

 

HRUDNÍ KONČETINY: jemné a suché; při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny rovné a paralelní.

Plece: ramenní lopatky jsou středně dlouhé a ne příliš strmé.

Nadloktí: vytváří úhel 105° k ramenní lopatce. Délka nadloktí je přibližně rovna délce plece (ramena).

Loket: v linii trupu.

Předloktí: dlouhé, rovné.

Zápěstí: suché.

Nadprstí: téměř vertikální.

Přední tlapky: malé, oválné, nevtočené dovnitř ani nevytočené ven. Prsty dobře spojené a klenuté. Drápky a pružné polštářky jsou černé nebo barvou odpovídají barvě srsti.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY: při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné a paralelní, ale v postoji maličko širší než hrudní končetiny. Kolena a hlezna jsou dostatečně zaúhlená.

Stehna: svaly jsou suché a dobře vyvinuté.

Bérec: stejné délky jako stehno.

Hlezna: dostatečně zaúhlená.

Nadprstí: vertikální.

Zadní tlapky: klenuté, maličko užší než přední tlapky. Drápky a polštářky jsou černé nebo barvou odpovídají barvě srsti.

 

POHYB: lehký, přirozený, rychlý. V pohybu zůstává hřbetní linie pevná, nehýbe se.

 

KŮŽE: tenká, suchá, dobře přiléhající.

 

OSRSTĚNÍ:

 

SRST: existují dvě variety plemene: hladkosrstá a dlouhosrstá.

- hladkosrstá varieta: krátká, těsně přiléhající, lesklá srst, bez podsady nebo lysin.

- dlouhosrstá varieta: tělo je pokryto středně dlouhou (3-5 cm), rovnou nebo lehce zvlněnou srstí, dobře přiléhající, která nezakrývá přirozený obrys těla. Srst na hlavě a na přední části končetin je krátká a těsně přiléhající. Výrazné praporce na zadní straně končetin. Tlapky mají dlouhou, hedvábnou srst, která zcela zakrývá drápky. Uši jsou pokryty silnou douhou srstí, vytvářející závěsy. Psi starší 3 let mají závěsy, které mohou zcela zakrýt vnější strany a špičky uší. Srst na trupu nesmí vypadat rozcuchaně ani být příliš krátká (méně než 2 cm).

 

BARVA: černá s pálením, hnědá s pálením, modrá s pálením. Také červená jakéhokoliv odstínu s nebo bez černého či hnědého překrytí. U všech barev jsou preferovány sytější odstíny. 

 

VÝŠKA A HMOTNOST:

Výška v kohoutku: Psi a feny: 20 - 28 cm (tolerance +/- 1 cm).

Hmotnost: Psi a feny: do 3 kg.

 

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

- bázlivé chování.

- klešťový skus nebo vystupující řezáky.

- polovztyčené uši. Tento znak je u dlouhosrstých jedinců s těžkými závěsy na uších přijatelný, ale nežádoucí.

- nízko nasazený ocas.

- lysiny u hladkosrstých jedinců.

- příliš dlouhá nebo příliš krátká srst na trupu dlouhosrstých jedinců.

- malé bílé skvrny na hrudníku a prstech.

- jednobarevné černé, hnědé nebo modré zbarvení. Pálené znaky příliš velké nebo s tmavými odstíny.

 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

- agresivita nebo bázlivost.

- předkus, výrazný podkus. Absence 1 špičáku, absence více než 2 řezáků v kterékoliv čelisti.

- zavěšené uši.

- krátké končetiny.

- mnoho lysin u hladkosrstých jedinců.

- dlouhosrstí jedinci: absence závěsů na uších, kučeravá srst.

- bílá srst, bílé skvrny na hlavě, břiše a nad zápěstím; velké bílé skvrny na hrudníku a hrdle; přítomnost žíhaných znaků.

- výška nad 30 cm nebo pod 18 cm.

- hmotnost pod 1 kg.

 

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

 

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.