English     Deutsch

 

Poslední aktualizace

07.12.2018

 

 

 

 

 

 

O plemeni Ruský toy

Ruský toy dlouhosrstý

   

Ruský toy je plemeno, které je v ČR ještě jen velmi vzácně k vidění.  První jedinci tohoto plemene byli do ČR dovezeni v 90. letech minulého století. Od té doby díky obětavým chovatelům a majitelům jejich počet pomalu vzrůstá. V současnosti se v ČR ročně narodí okolo dvaceti štěňátek Ruského toye (pro představu štěňátek čivav se v ČR rodí cca 1000 ročně). Přesto je jich stále velmi málo a pokud zrovna nejste nadšení návštěvníci psích výstav, je pravděpodobné, že jste ještě žádného Ruského toye nikdy nepotkali. A to je škoda, protože je to opravdu zážitek :o)

 

 

Ruský toy bylo původně ruské národní plemeno neuznané FCI (mezinárodní kynologická federace sídlící v Belgii), které neslo název Moskevský toy teriér. V průběhu roku 2006 došlo ale ke změně a plemeno bylo FCI předběžně přijato. S jeho přijetím se zároveň změnil i název plemene. Novým názvem je Ruský Toy (v originále Russkiy Toy). Takže plemeno, které jste donedávna vídali na výstavách a všech veřejných akcích pod názvem Moskevský toy teriér, nyní hledejte pod názvem Ruský toy. Dle FCI byl Ruský toy zařazen do 9. skupiny FCI, tedy mezi společenská plemena (vystavovaná na národních a mezinárodních výstavách v neděli).  Po přechodnou dobu zatím nemůže být jedincům tohoto plemene udělován titul CACIB na mezinárodních výstavách, jinak je ale Ruský toy plnohodnotným plemenem s možností účastnit se veškerých národních, mezinárodních i světových výstav.

 

Plemeno Ruský toy má i svou hladkosrstou variantu (tato varianta je vzhledově poměrně podobná plemeni Pražský krysařík), ta se však v ČR zatím nevyskytuje.

 

Chov Ruských toyů zastřešuje v ČR Klub chovatelů málopočetných plemen psů (KCHMPP). I my jsme členy tohoto klubu. Střešní kynologickou organizací, která vede plemenné knihy a vydává průkazy původu, je ČMKU (Českomoravská kynologická unie).

 

Ruský toy je miniaturní pejsek s velkým srdcem. Je citově velmi poután ke svému pánovi a jeho rodině. Rád se mazlí, avšak rozhodně není dotěrný. Chce být stále po boku svého pána nebo spíš lépe řečeno na klíně svého pána. (No, můžete hádat, kde mi teď při psaní tohoto textu leží Tosca.)

 

4-letá Terrynka

Je sice malý, ale jinak je to úplně normální pes se vším všudy. Zvládne výcvik základní poslušnosti, umí hlídat (nečekejte od něj však při jeho velikosti zneškodnění zloděje), na nezvanou návštěvu spolehlivě upozorní.

 

               

Ruský toy je nejradši stále se svým páníkemPišta s páníčkem na gauči

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jeho velikost má však i své výhody. Já tomu říkám praktický pes do kapsy. Můžete ho vzít všude s sebou, a přitom nikde nebude na obtíž. Stačí si jen přibalit na cestu tašku zavěšenou na hrudník – tzv. klokanku, která velice usnadní cestování s toyem, protože máte volné ruce a váš pejsek je zároveň v bezpečí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ruský toy je velmi malý, takže některé překážky respektuje spíše symbolicky a z poslušnosti, než že by pro něj byly skutečnými překážkami. Typickým příkladem jsou např. díry v plotě nebo výš nasazené dveře (viz foto). Ruský toy je též velmi dobrý skokan.

 

Zdravotně je Ruský toy velice odolné a silné plemeno. Jak už název napovídá, bylo plemeno vyšlechtěno v Rusku a ruská zima je myslím dost pověstná. Takže pokud už jste chtěli svému Ruskému toyovi běžet koupit některý z dnes hojně prodávaných módních svetrů, můžu Vás uklidnit, není to potřeba. Jedině, že by jste ho chtěli v nějaké líbivé kombinézce předvádět na Fashion week :o) Ale to raději vyražte koupit svetr sobě, bude se hodit, až budete chodit na pěkné podzimní procházky. Ale teď vážně, pokud nebudete se svým toyem chodit v mrazech na nějaké túry, není jeho oblékání nutné. Naopak, troufám si tvrdit, že toy není žádná „třasořitka“, ba světe div se, dokonce má sníh rád, no posuďte sami, z krátkého videa, jestli je to nějaký rozklepaný chudáček. Ještě, že je Terrynka černá, jinak bych skoro měla strach, že už jí v tom sněhu nenajdu :o)

 

Pokud chcete, aby Váš Ruský toy kamarádil i s většími pejsky, je dobré ho s nimi seznamovat již ve štěněčím věku. Vaše štěně musí pochopit základní principy hierarchie smečky a dobře se socializovat.

 

A pokud se seznámí s různými podněty (všeobecně) již v útlém věku, vyroste z něj vyrovnaný, dobře socializovaný dospělý pes.

 

 

 

 

Ruský toy si rád hraje, aportuje a dovádí s ostatními psími kamarády.

 

 

Ruský toy je veselý pes plný elánu a energie a nudit se s ním rozhodně nebudete. Je s nimi sranda, jsou pro každou špatnost. A jak se bavíme my s našima holkama můžete vidět v aktivitách.

 

Výchova musí být jako u každého pejska především důsledná. Jde o to, abyste Vy vychovávali pejska a ne on Vás. Není nic horšího, než když si malý pejsek omotá paníka okolo prstu – tedy promiňte tlapy a stane se vůdcem „smečky“. Stanovte si hned od začátku soužití pravidla, která se nebudou porušovat. Pokud tedy např. nebudete chtít, aby s Vámi Váš Ruský toy spal v posteli, nikdy mu to nedovolte. Pejsek nikdy nepochopí, proč když byl malé roztomilé štěňátko do postele mohl a teď, když už je velký, tak najednou z ničeho nic nesmí. A připravte se na to, že Ruský toy dovede vykouzlit téměř profesionální smutné pohledy všeho druhu, jen aby Vás obměkčil a dosáhl svého.

A pokud Vás přeci jen Váš toy ke spaní v posteli udolá, musím Vás uklidnit – zvyknete si :o)

 

 

Název plemene může svádět k představě, že (stejně jako v českém překladu) toy je hračka, to ale rozhodně není. Je to živý tvoreček, který potřebuje Vaší péči, lásku a zodpovědnost, a proto pokud se svému budoucímu toyovi nechcete věnovat, raději si žádného nepořizujte. Pes určitě není módní doplněk.

 

 

 

 

 

Terrynka maskovaná v trávě :o)

 

Péče o Ruského toye

 

Co se týče prostoru, je Ruský toy dosti nenáročné plemeno. Jako domov mu postačí i „pidi“ byt, hlavně když bude moci být se svým pánem. Samozřejmě předpokladem jsou pravidelné procházky.

 

Péče o srst je nenáročná, stačí jednou týdně pročesat. Koupání je nutné jako u jiných plemen – dle potřeby. Pokud tedy není zrovna extrémní nepřízeň počasí stačí párkrát do roka.

 

Nakrmit, vyvenčit, podrbat a pohrát si, tak nějak bych to shrnula.

 

 


Standard Ruského toye

 

Po uznání Ruského toye FCI se změnil i standard plemene.

Nový standard: FCI-Standard č. 352 / 05.12.2017

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 07.11.2017

 

RUSKÝ TOY

(Russkiy Toy)

 

ZEMĚ PŮVODU: Rusko

 

POUŽITÍ: společenský pes.

 

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:  Skupina 9 - společenští a malí psi

                                       Sekce 9 -  Kontinentální malí španělé a ruští toy

                                       Bez zkoušky z výkonu.

 

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:

Začátkem 20. století byl jedním z nejoblíbenějších malých plemen v Rusku anglický toy teriér. Bohužel byl v letech 1920-1950 chov čistokrevných toy teriérů téměř zastaven a počet psů klesl na kritickou úroveň. V polovině 50. let začali ruští chovatelé psů se znovuoživením plemene. Téměř všichni psi, použití k chovu, neměli rodokmeny, mnoho z nich nebylo ani čistokrevných. Navržený standard pro tyto toy teriéry se v mnoha aspektech výrazně lišil od standardu anglického toy teriéra. Od této chvíle se vývoj plemene v Rusku vydal vlastní cestou.
12. října 1958 se dvěma hladkosrstým jedincům, z nichž jeden měl poněkud delší srst, narodil potomek, který měl nápadné závěsy na uších a končetinách. Bylo rozhodnuto tento rys udržet. Tento psík byl spojen s fenkou, která rovněž měla poněkud delší srst. Takto vznikla dlouhosrstá varieta ruského toye. Byla nazvána „moskevský dlouhosrstý toy teriér“. Ve vývoji této variety hrála důležitou roli chovatelka z Moskvy, Jevgenija Fominišna Žarova.
Po dlouhé době izolovaného vývoje spojeného s cílevědomě prováděnou selekcí bylo vytvořeno nové plemeno „ruský toy“ se dvěma varietami: dlouhosrstou a hladkosrstou.
 

 

 

CELKOVÝ VZHLED: Malý elegantní dlouhonohý pes, s jemnou kostrou a suchým svalstvem. Velmi harmonický, dobrých proporcí. Pohlavní dimorfismus jen slabě vyjádřený.

 

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Délka těla se rovná výšce v kohoutku.
Výška v loktech je jen o málo větší než polovina kohoutkové výšky.
Hrudník dosahuje k loktům.
Délka tlamy je menší než délka mozkovny.
 

POVAHA / TEMPERAMENT: Živý, velmi veselý, ani bázlivý ani agresivní. Vždy zvědavý na okolní svět, silně oddaný majiteli.

 

HLAVA: Ve srovnání s tělem malá. Lehká, štíhlá; při pohledu shora klínovitá; týlní hrbol nevýrazný.

                                                  

MOZKOVNA:

Lebka: Vysoká, ale ne příliš široká (šířka v úrovni jařmových oblouků nepřesahuje hloubku lebky) s mírně okrouhlým čelem. Okrouhlost má být patrná ale ne přehnaná.

Stop: Jasně patrný, středně hluboký.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Malá, dobře utvářená a dobře otevřenými nozdrami; černá nebo odpovídající barvě srsti.
Tlama: Štíhlá a špičatá, plynule se zužující k nosní houbě, kratší než mozkovna: délka od 1/3 do 2/5 délky lebky. Nosní hřbet rovný.
Pysky: Tenké, suché, těsně přiléhající a tmavé nebo barvou odpovídající barvě srsti.
Čelisti/Zuby: Nůžkový skus. Klešťový skus dvou nebo tří párů řezáků je povolený, ale ne žádoucí. Zuby bílé, středně velké.
Líce: Ploché, jen málo patrné.
Oči: Poměrně velké, okrouhlé, výrazné, uložené dostatečně daleko od sebe a hledící přímo vpřed. Pokud možno co nejtmavší. Oční víčka tmavá nebo barvou odpovídající barvě srsti, pevně přilehlá. Pohled sebevědomý, chytrý, zvědavý, přátelský a inteligentní.
Uši: Velké, tenké, vysoko nasazené, vztyčené, tvaru vysokého rovnoramenného trojúhelníku; téměř kolmo nesené. U dlouhosrsté variety mohou být nesené mírně rozkleslé do stran.
 

KRK: Dlouhý, suchý, vysoko nesený.

 

TRUP: 

Hřbetní linie: Mírně a postupně klesající od kohoutku ke kořeni ocasu.
Kohoutek: Lehce vyznačený.
Hřbet: Silný a rovný.
Bedra: Krátká, dostatečně svalnatá a lehce klenutá.
Záď: Záď šikmá se sklonem asi 15° pod vodorovnou linií, středně široká, dostatečně dlouhá.
Hrudník: Dosahuje k loktům, v průřezu poněkud ploše oválný.
Spodní linie: Vtažené břicho a slabiny vytvářejí plynulou a pěkně klenutou linii od hrudníku ke slabinám.
 

OCAS: Střední délky, srpovitý nebo šavlovitý, bez zálomku nebo zakřivení. Výše nasazený. V pohybu není žádoucí ocas nesený pod úrovní hřbetu nebo položený na hřbetě. Kupírovaný ocas je povolený; jsou ponechané dva až čtyři obratle.

 

KONČETINY:

 

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny rovné a paralelní. Při pohledu zboku postavené pod tělem. Výška v loktech je jen o málo větší než polovina výšky v kohoutku.
Plece: Lopatky středně dlouhé a ne příliš šikmé.
Nadloktí: Přibližně stejné délky jako lopatky. S lopatkami svírají úhel 100-110°.
Lokty: Směřují vzad.
Předloktí: Dlouhá, rovná.
Zápěstí: Suchá.
Nadprstí: Při pohledu zepředu rovná, při pohledu zboku téměř kolmá.
Přední tlapky: Malé, oválné, nevbočené ani nevybočené. Prsty dobře sevřené a klenuté. Polštářky pružné. Drápky a polštářky černé nebo v barvě srsti.
 

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné a paralelní, postavené poněkud dále od sebe než hrudní končetiny. Při pohledu zboku mírně zakročené. Kolena a hlezna dostatečně zaúhlená, v rovnováze se zaúhlením hrudních končetin.
Stehna: Středně dlouhá; svaly suché a dobře vyvinuté.
Bérce: Přibližně stejné délky jako stehna.
Hlezna: Dostatečně zaúhlená.
Nadprstí: Kolmá k zemi a navzájem paralelní.
Zadní tlapky: Klenuté a dobře sevřené, o něco užší než přední tlapky; prsty dobře přilehlé, nevbočené ani nevybočené. Drápky a polštářky černé nebo v barvě srsti.
 

POHYB: Snadný, lehký, přímý, živý, středně prostorný. V pohybu hřbetní linie pevná, bez viditelných výkyvů, vyvýšení v kohoutku je přípustné. Hlava hrdě vysoko nesená; ocas nesený dostatečně vysoko.

 

KŮŽE: Tenká, dobře přiléhající.

 

OSRSTĚNÍ:

 

SRST: Existují dvě variety plemene: hladkosrstá a dlouhosrstá.
- Hladkosrstá varieta: Krátká, těsně přiléhající, lesklá srst, bez podsady nebo lysin.
- Dlouhosrstá varieta: Tělo a krk jsou kryté středně dlouhou (3-5 cm), rovnou nebo lehce zvlněnou srstí, dobře přiléhající. Srst na hlavě a na přední části končetin je krátká a těsně přiléhající. Výrazné praporce na zadní straně končetin a na ocasu. Uši jsou kryté hustou dlouhou srstí, tvořící závěsy. U dospělých jedinců mohou závěsy zcela zakrývat vnější okraje a špičky uší. Srst na trupu by neměla být rozcuchaná nebo načechraná.
 

BARVA: Černá se žlutými znaky, hnědá se žlutými znaky, modrá se žlutými znaky, lila (izabelová) se žlutými znaky. Červená s příměsí černé, hnědé, modré nebo lila srsti. Červená, plavá, krémová. Barva nosní houby odpovídá převládající barvě srsti. 

 

VÝŠKA A HMOTNOST:

Výška v kohoutku: Psi i feny: 22 – 27 cm.
Hmotnost: Psi i feny: do 3 kg.

Optimální výška: 25 cm; optimální hmotnost: 2,3 kg.
 

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.
- Bázlivost.
- Výška menší než 22 cm nebo větší než 27 cm.
- Dlouhé tělo; příliš klenutá bedra; příliš šikmá záď.
- Chybění 1 či 2 řezáků v horní nebo/a dolní čelisti.
- Poloklopené uši u dlouhosrsté variety, pokud to není způsobeno těžkými a příliš hustými závěsy na boltcích.
- Měkké uši u hladkosrsté variety.
- Slabá spodní čelist.
- Ostře špičatá nebo objemná tlama; prohnutý nebo vyklenutý nosní hřbet.
- Vybočené lokty; vybočené prsty.
- Strmé končetiny.
- Přehnané zaúhlení kolen a hlezen.
- Nízko nasazený ocas; stočený ocas; spirálovitě zakřivený ocas; ocas ležící na hřbetě.
- Menší lysiny u hladkosrstých jedinců.
- Příliš dlouhá, nepřiléhající či vlnitá srst na trupu u dlouhosrstých jedinců; rozcuchaná nebo načechraná srst; chybění závěsů na ocase.
- Malé bílé skvrny na hrudi a prstech.
- Žluté znaky příliš velké nebo tmavé.
 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

- Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
- Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
- Předkus, klešťový skus všech řezáků, podkus. Zkřivené čelisti; chybění špičáku, chybění více než 2 řezáků v kterékoliv čelisti.
- Špičáky dolní čelisti vklíněné mezi horní zuby nebo směřující do horního patra.
- Jazyk trvale viditelný při zavřené tlamě.
- Otevřená fontanela u jedinců starších 9 měsíců.
- Krátkonohost.
- Poloklopené uši u hladkosrsté variety.
- Plně sklopené uši u dlouhosrsté variety.
- Přehnaně vyvinutý masivní hrudník.
- U hladkosrstých jedinců: četné lysiny (více než 25% povrchu těla); velmi měkká, nepřilehlá, načechraná srst; příliš dlouhá srst s náznaky závěsů na končetinách a ocasu; upravovaná srst.
- U dlouhosrstých jedinců: chybění závěsů na uších; poloklopené uši bez závěsů; kadeřavá srst; upravovaná srst na těle.
- Zkomolený ocas; zálomek.
- Bílé skvrny na hlavě, na hrdle a nad zápěstími; velké bílé skvrny na hrudníku; žíhané znaky. Každá barva neuvedená standardem.
- Výška nad 29 cm nebo pod 18 cm.
- Hmotnost větší než 3 kg či méně než 1,5 kg.
 

Pozn.:

- Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
- Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.