Francouzská jména,
pokud je to možné a přijatelné, dáváme proto, že jde z poloviny o francouzské
plemeno a aby byla odlišitelná od většinou anglických jmen, která dáváme
štěňatům collií ze Zlaté Jalny. Blanc (pro "kluky") a
Blanche (pro "holky")
přidáváme jako francouzský výraz pro barvu bišonů - bílý, bílá. To ovšem
lze jen v případě, že se vejdeme do povoleného počtu písmen.
Protože není v mých silách zjistit
všechny úspěchy na výstavách a jejich tituly, neuvádím je tady. Přesto
mě ale velmi těší, že znalci a odborníci vysoce hodnotí nejen je, ale
také mnoho jejich úspěšných špičkových potomků, kde již naši bišonci
figurují jako rodiče, prarodiče apod. To je pro mě mnohem cennější než
různé tituly. Musím se přiznat, že pokud mně někdo řekne, že viděl někde
bišonka a poznal, že pochází z mého chovu, je to pro mě pocta a poklona
nejvyšší.
Gracieux Blanc ze Zlaté Jalny |
C
|
Clair de Lune
Corail Blanc
Clarté d‘
Étoile
Clotilde
Blanche
Comtesse
Blanche
|
Yo-Yo Blanche
|
"Tak a je to tady - bišonci se svými
jmény pracně doškobrtali na konec první abecedy k písmenu Z. Možná, že
to je ten správný čas pro krátké zamyšlení a bilancování. Na jiných
místech jsem toho o nich pověděla už dost, tak opravdu jenom stručně: 11
roků života s bišonky, 23 vrhů - je to hodně nebo málo? Dva vrhy (a 1
ocásek) za rok - to rozhodně nesvědčí o nějakém velkochovu (který mně
vždy byl a je cizí). Mnohem důležitější se mně zdá je to, že šlo o
zdravá štěňátka, která - ač z liniové, či dokonce nejužší příbuzenské
plemenitby - vždy byla velmi čilá, temperamentní, životaschopná a
inteligentní.
(V tom mně jejich majitelé jistě dávají horlivě zapravdu.) Pokud se týká
exteriéru, s určitostí je dnes už možné říci, že tato čistá anglická
krevní linie je přínosem pro náš chov, protože vylepšila poměr výšky a
délky těla našich bišonků a dodala jejich obličejům neodolatelný typ a
neopakovatelný rozesmátý výraz. Díky liniové plemenitbě se tyto znaky
dědí již i ve 3.a 4.generacích a budou-li naši chovatelé s těmito
vlastnostmi dále dobře pracovat, pak všechno to moje úsilí stálo zato a
nebylo zbytečné. Vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu samozřejmě
nevím, dočkám-li se ještě dalších písmen druhé abecedy, ale zatím jsem
šťastná z dosavadních výsledků, které jsou patrné třeba jenom
z nahlédnutí do výstavních katalogů, kde lehce zjistíme kdo jsou rodiče
úspěšných jedinců, případně si vybavíme jejich další předky. Ale už dost
pro dnešek, na závěr jenom přání, aby si všichni bišonci našli jenom ty
nejlepší majitele, se kterými by mohli prožít šťastné životy."